Hudba
Vlámsko je malý region s velkou hudební tradicí a zkušenostmi. Vlámská hudební kultura jak tvůrců, tak i posluchačů, se v srdci Evropy vyvinula v neobyčejný, inovativní tavicí hrnec vlivů.
Vlámští polyfonisté kdysi udávali tón celému kontinentu; dnes jsou přední osobnosti jako René Jacobs a Philippe Herreweghe žádány po celém světě. V zemi, kde se v Evropě poprvé objevil jazz, se foukací harmonika Tootse Thielemanse stala legendou a Jef Neve dnes pokračuje v tomto úspěchu. Od „nových rytmů“ Technotronicu ke smělosti 2 Many DJ´s a kvalitě Netskyho; Arno, dEUS, Selah Sue, Balthazar, Milow nebo Triggerfinger; Brussels Jazz Orchestra, Flat Earth Society; Bl!ndman, Brussels Philharmonic a Ictus; to je jen několik z mnoha jmen, která v různých žánrech září na největších pódiích. Vlámští intendanti a kulturní manažeři nacházejí následovníky po celém světě, hudební labely udávají trendy, koncertní sály a hudební festivaly patří mezi absolutní světovou špičku.
Film
Audiovizuální tvorba se ve Vlámsku za posledních deset let dramaticky změnila. Nejvýraznější je vznik nové generace tvůrčích talentů vedené režiséry jako Michaël R. Roskam, Felix van Groeningen a Erik Van Looy a herci jako Matthias Schoenaerts a Veerle Baetens, kteří se těší mezinárodnímu uznání. Expanzi zažívají i vlámská studia animace díky iniciaci vlastních ambiciózních projektů i účasti na prestižních mezinárodních produkcích.
Hnací silou těchto inovací je systém pobídek a dalších mechanismů, které podporují místní talenty a produkce. Kreativita ve Vlámsku těží i z prosperujícího odvětví služeb s nejrůznějšími produkčními domy specializujícími se na vizuální efekty a digitální postprodukci, které se stávají významnými mezinárodními hráči. Společnosti jako Barco, světový lídr v digitální filmové projekci, či Galaxy Studios, které stojí za audio technologií Auro-3D, napomáhají revoluci týkající se filmového zážitku.
Design
Hovoříme-li o jednotlivých designérech, je ikonou vlámského designu Maarten Van Severen (1956 - 2005), který přepsal dějiny svými židlemi, stoly a skříněmi. Další pozoruhodnou ukázkou designu je keramická elegance Pieta Stockmanse a barevný a hravý nábytek od Brama Booa.
Kulturní dědictví
V 15. století patřili tzv. Vlámští primitivové k prvním umělcům v Evropě, kteří mimořádně detailně zobrazovali okolní svět. To platí i pro umělce jako Pieter Bruegel starší, jenž se proslavil svými sezónními krajinami a zdánlivě vtipnými zobrazeními života na vsi. Rovněž barokní umění 17. století vyneslo do popředí několik významných mistrů, kteří upevnili pozici Flander na poli dějin umění.
Mimořádná péče o toto bohaté kulturní dědictví dnes tvoří nedílnou součást kulturní politiky vlámské vlády. To potvrzuje pravidelná spolupráce mezi předními vlámskými muzei, jmenovitě KMSKA (Antverpy), MSK (Gent) a Groeningenmuseum (Bruggy). Tato muzea spolupracují i se zahraničními partnery mj. při výměně odborných znalostí a zdrojů.
Projekt „Vlámští mistři 2018 - 2020“ zaměřil pozornost na Petera Paula Rubense, Pietera Bruegela staršího a Jana van Eycka a mnoha aktivitami dosáhl velkého úspěchu ve Vlámsku i na mezinárodní úrovni.
Móda
Made in Flanders - se vyznačuje kvalitou, střídmostí, inovací a průkopnickým řemeslem uznávaným a proslaveným po celém světě. Světoznámá skupina Antwerpen Zes, "Antverpská šeska", která v osmdesátých letech absolvovala antverpskou Akademii módy, je dosud velmi aktivní, a to jak v Belgii, tak i mezinárodně. Někteří z této šestice úspěšně tvoří pod vlastní značkou, jako Dries Van Noten, Walter Van Beirendonck a Dirk Van Saene. Nejproslulejším vlámským módním návrhářem je Raf Simons, ačkoli původně módu nestudoval. Mladí absolventi, jako je Haider Ackermann či A. F. Vandervorst, se v módě rovněž prosadili na světové úrovni.
Vedle Antverp je pravým centrem módy Brusel, ovšem v avantgardnější podobě než v jiných vlámských centrech módy. Na nejvyšším stupni mezinárodní módní scény hraje prim bruselská akademie módy La Cambre s význačnými absolventy jako Kim Stumpf a Jean Paul Lespagnard.